Článek je možné najít na: http://www.atletikaprodeti.cz/predstavujeme/vitejte-ve-svitavske-pripravce_2023

Představíte nám na začátku zaměření vašeho klubu?
Náš oddíl se zaměřuje především na práci s mládeží. V této kategorii máme také nejvíce svěřenců. Jako malé město „trpíme“ odchodem svěřenců na střední či vysoké školy v regionu a tento odchod znamená také ukončení jejich sportovní kariéry. Řekla bych, že filosofií oddílu je umožnění komukoliv se zájmem o atletiku si tento sport vyzkoušet. Hlavní je prostě chuť do tréninku než vynikající výkony.

Je nějaké specifikum vašeho regionu?
Náš region se skládá především z menších oddílů, které vedou sportovní nadšenci. Oddíly mají mezi sebou velmi přátelské vztahy a často si vypomáhají hostováním svých závodníků. Pokud se bavím pouze o Svitavách, tak bych řekla, že je to město sportu. Sport je tu velmi podporován, vznikají nová sportoviště a také děti jsou tu sportovně velmi aktivní. Navštěvují většinou několik kroužků najednou, například atletiku, volejbal, fotbal či florbal.

Jaká věková skupina je u vás zastoupena nejpočetněji?
Nejvíce dětí- ve věku 7-11 let- jsme zaznamenali asi před 2 roky, to naše tréninky praskaly ve švech. Momentálně máme docela velký počet svěřenců v kategorii 12-14 let, především díky dobré práci trenérů. V současné době navštěvuje tréninky cca 15-25 dětí (bavím se o kategorii 7-11 let, kterou trénuji). Tento počet se pravidelně zvyšuje na začátku školního roku. Zájem dětí o atletiku je spíše stabilní.

Množí se stesky na špatnou kondici dětí, jak to vidíte vy?
Za svou trenérskou kariéru jsem si všimla, že se děti „vyloupnou“ okolo 10-11 let, to jim najednou hodně vyskočí výkony nahoru. Ze začátku máme svěřence spíše průměrné - pravidelným tréninkem se postupně vypracovávají a pilují techniku jednotlivých disciplín. Ti, co vydrží do kategorie přípravek (tj. 10-11 let) pak výrazně „vyčnívají“ nad začátečníky. Děti mají fyzičku různou, často začnou navštěvovat atletiku kvůli zlepšení fyzičky. Hodně dětí je ale po dobu celého tréninku velmi aktivních.

Jak děti na atletiku nalákat. Co se vám osvědčilo?
Jednou ročně se prezentujeme na Dni dětí, který se koná v městském parku. Máme zde pár stanovišť s Atletikou pro děti (překážková dráha, hod raketkou či oštěpem, skok z místa) a děti si atletiku prakticky vyzkouší. Myslím, že k atletice láká také krásně opravený stadion.

Děláte nábor?
Nábory neděláme, děti přichází během roku a postupně se zapojují do tréninku. Děti se „učí“ od zkušenějších svěřenců nápodobou a také je žene dopředu soutěživost.

Od kolika let vás děti sportují?
Děti mohou začít ve 4 letech, a pokud vydrží, trénují až do dospělosti.

Kolikrát týdně se scházíte?
Atletická školička (od 4-6 let) trénuje 2x týdně. Atletická přípravka (7-11 let) 2-3 týdně. Starší kategorie potom 3x týdně. Tréninky jsou za jakéhokoliv počasí.

Jaká je u vás výše poplatku.
Roční atletické příspěvky činí 900 Kč (1000 Kč pro osoby nad 18 let). Umožňujeme platit rodičům tyto příspěvky i půlročně. Atletické příspěvky jsou široko daleko nejnižší, chceme atletiku zpřístupnit dětem bez ohledu na finanční možnosti rodičů. Řekla bych, že rodiče vnímají výši příspěvků pozitivně, jsou zvyklí na placení vyšších částek.

Kde trénujete v létě, v zimě? Máte i nějaké netradiční místo?
V létě trénujeme na atletickém stadionu, kde rádi využíváme i travnatého kopečku, popř. přilehlého asfaltového plácku. V zimě jsme doposud trénovali v textilní hale, která ale letos dostala nový kabát, a tak tréninky probíhaly v tělocvičnách, tribuně či venku.

Co všechno si děti vyzkoušejí a co mají nejraději?
Děti připravujeme všestranně. Vyzkouší si hod raketkou, oštěpem, míčky. Skáčeme do dálky či výšky. Vybíháme kopečky, hrajeme vybíjenou, honičky, poslední dvě zmíněné činnosti mají děti nejraději.

Představíte našim čtenářům váš stadion?
Náš stadion prošel velkou rekonstrukcí a v roce 2010 byl opětovně otevřen pro širokou veřejnost. Škvára byla nahrazena tartanem, stará tribuna nahrazena novou a celkově se stadion otevřel i sportovní veřejnosti. Vznikla zde dětská hřiště, in-line dráha, otevřely se dvě restaurace. Myslím, že rodiče vnímají stadion jako atraktivní místo pro trávení volného času dětí – to určitě působí pozitivně na návštěvnosti dětí v atletice. Uvítala bych větší možnost využití fotbalového hřiště, které je hlavně určeno pro tréninky fotbalu.

Pracujete i s rodiči dětí? Zapojujete je nějak do dění v klubu?
Pokud jsou rodiče sportovně založení, tak se aktivně zapojují – dva až tři rodiče s tréninky pomáhají a jeden rodič dokonce vede tréninky starších atletů.

Jaký je nejpalčivější problém vašeho klubu, jak jej řešíte?
Stálým strašákem je nedostatek trenérů, v případě, že by někdo z nás vypadl, tak by byl docela problém. Na druhou stranu si nyní můžeme dovolit, že jedni trenéři trénují pouze jednu věkovou skupinu – v minulosti se jeden až dva trenéři věnovali hned několika věkovým skupinám. Dalším „problémem“ je menší velikost tělocvičen, které v zimě navštěvujeme – celkově bychom asi potřebovali více prostoru. Naopak na vybavení si stěžovat nemůžeme, máme všechny pomůcky, které potřebujeme.

Nabízíte program i v létě.
Každý rok pořádáme letní soustředění, na kterém se jednotliví trenéři a svěřenci potkávají a mají možnost se více poznat a stmelit. Jezdíme většinou na nová místa v přírodě – např. do Zbraslavic u Kutné Hory, na Pastviny, do Olešnice v Orlických horách atd. Každý rok je soustředění nějak tematicky zaměřené – například je v duchu olympijských her. Děti každé ráno sbírají na body víčka a plní jednu disciplínu na body a zároveň o medaile, které sami vyrábíme. Večer jsou děti odměněny medailí a atletickou drobností, na konci soustředění sčítáme nasbírané body a vyhlašujeme nejúspěšnější svěřence. Velký úspěch má i noční hra.

Jakých soutěží se děti účastní a jaké máte úspěchy?
V letní sezóně se děti účastní krajských přeborů družstev i jednotlivců žactva, dále Svitavských vícebojů, Mikulášského běhu a v zimě Zimní ligy družstev. V krajských přeborech družstev postupujeme pravidelně do finále a v Zimní lize sklízíme jednu z medailí.

Pořádáte nějakou zajímavou akci i vy sami?
Již pravidelně pořádáme Mikulášský běh a také například Svitavské víceboje, kterých se mohou účastnit už šestileté děti. Minulý rok jsme spolupořádali charitativní běh pro slečnu s fyzickým postižením.

Kolik trenérů u vás s malými dětmi pracuje?
Momentálně nás je asi 10 trenérů, kteří se věnují dětem od 4 do 15 let. Jeden či dva další trenéři by se určitě uplatnili. Pokud nějakého trenéra sháníme, tak se poptáváme mezi sebou či v řadách bývalých atletů. Určitý počet trenérů je finančně odměňován z prostředků našeho města, je to takové drobné přilepšení, ale k práci s dětmi nás především motivuje jejich případný budoucí úspěch a také vidina, že vychováváme svěřence, kteří budou mít v životě kladný vztah ke sportu.

Co vnímáte jako největší ocenění své práce?
Oceněním vnímám jakýkoli sportovní úspěch našich svěřenců, moc nás potěší, pokud se účastní závodů a samostatně a svědomitě je zvládnou. Odměnou nám jsou i usměvavé tváře, které jdou z tréninku unavené, a já mám vždy radost, pokud se mi podaří zajímavě a netradičně sestavit trénink.

Nějaké rady pro přípravky, které vznikají?
Myslím, že velmi důležité je si přečíst materiály o tréninku malých atletů, zúčastnit se školení Atletiky pro děti. Trénování dětí je opravdu velmi specifické a liší se od dob, kdy jsme byli mi sami trénováni. Důležité je i nadšení pro trénink, které za pár měsíců nevyprchá a kvalitní pomůcky.

Co přejete projektu Atletika pro děti?
Atletice pro děti přeju čím dál větší množství zapojených oddílů či škol a hlavně pokračujte v tom, co pro nás děláte. Myslím, že je dobře, že se téma atletiky určené děti sdružuje do společných webových stránek a velmi oceňuji vytváření metodických materiálů a pořádání školení. Myslím, že je potřeba dovést ke sportování co největší počet dětí, kteří třeba nebudou reprezentanty ČR, ale budou mít ke sportu kladný vztah.

Komu se ozvat v případě zájmu?
Zájemci o atletiku se mohou hlásit na můj e-mail: veruska.peterkova@seznam.cz, já je poté ráda odkážu na příslušné trenéry nebo mohou jednoduše přijít na stadion denně okolo 16,30 – vždy je možné tam někoho z nás odchytnout.

Na konci povídání se vždy ptáme na nějaké NEJ. Jaké je to vaše?
Jako kuriozitu bych uvedla, že z nějakého nejasného důvodu se nám vždy podaří uspořádat jakékoli závody, i když se ráno sejdeme ve velmi „omezeném“ počtu – nějakým způsobem se závod vždy rozběhne a improvizací dokončí.