a trenéry Vlastibor Zvinger se Zdeňkem Vyskočilem.
Prvními členy bylo čtrnáct chlapců ve věku od 15ti do 18ti let. Atletika se ve městě začala propagovat formou štafetových běhů o přestávkách mezi poločasy fotbalových zápasů. V roce 1959 došlo k prvním mistrovským utkáním, byť jen přátelským, pro něž se ustavilo družstvo mužů, za které však nastupovali vesměs dorostenci. Historie svitavské atletiky začala psát své první stránky.
V roce 1969 muži zvítězili v krajské soutěži a postoupili do krajského přeboru. Následující rok byl mimořádně úspěšný. Muži obsadili při své premiéře v nejvyšší krajské soutěži páté místo, mladší dorostenci dokonce třetí místo. Nejvíce na sebe však upozornil tým žáků, který v hodnocení deseti nejlepších výkonů v celostátních tabulkách získal senzační první místo před Rudou hvězdou Pardubice. Také se dostavily první výrazné úspěchy jednotlivců - žáci Libor Sychra a Pavel Burda získali tituly přeborníků Čech. Sychra zvítězil ve čtyřboji a Burda ve skoku o tyči (310 cm). Ve skoku vysokém přidal Burda ještě stříbro za 165 cm. Oba dva se objevili několikrát v tabulkách ČSR, čtrnáctiletý Sychra mj. vyrovnal čs. rekord na 150 m časem 17,7 s. V roce 1970 se také do Svitav přistěhoval Jiří Brýdl, středoškolský profesor, který z jevíčského gymnázia (podobně jako Rudolf Rozmahel ze školy v Moravské Třebové) přetáhnul do Svitav několik atletických talentů a trénoval je. Na mnoho se let se oba stali výraznými postavami oddílu. Rozmahel navíc založil atletický oddíl právě v Moravské Třebové a vykonával trenérskou činnost na obou frontách.
V roce 1971 se projevila dobrá práce s mládeží. Mladší dorostenec Stanislav Kala zvítězil na mistrovství ČSR v oštěpu a tamtéž vybojoval Pavel Burda stříbro v osmiboji, když i bronzová medaile putovala do Svitav zásluhou Libora Sychry. Na následném mistrovství ČSSR získal oddíl v Pavlu Burdovi historicky prvního mistra ČSSR. I tentokrát to bylo v osmiboji a znovu na stupních vítězů stanul i stříbrný Libor Sychra. Stříbro získal i Stanislav Kala v oštěpu. Na úspěchy jednotlivců navázalo družstvo mladšího dorostu, které na mistrovství ČSSR obsadilo skvělé druhé místo za Jabloncem nad Nisou.
Roku 1972 bylo rozhodnuto o založení družstva žen. Již o rok později obsadily ženy při své premiéře v krajském přeboru druhé místo. Konalo se také první letní soustředění ve Vranicích pod vedením Jiřího Brýdla.
Úspěšná éra svitavské atletiky pokračovala rokem 1974. Obě družstva dospělých vyhrála krajský přebor a následně postoupila do II. ligy. Dařilo se i jednotlivcům, mj. Miriam Valentové, která vedla čs. výškařské tabulky starších dorostenek výkonem 168 cm a reprezentovala v dvojutkání juniorek s Běloruskem. Proběhlo druhé letní soustředění ve Vranicích a také započala výstavba nové tribuny na stadionu Míru.
Situace dospělých družstev byla v sezoně 1975 diametrálně odlišná - muži po odchodu několika opor na vojnu ve II. NL neobstáli a spadli zpět do KP, zatímco ženy celou soutěž senzačně vyhrály. Bohužel již podobný úspěch nezopakovaly v kvalifikaci o I. ligu. V jednotlivcích se již druhým rokem prosazuje talentovaný patnáctiletý čtvrtkař Pavel Karlík. Zvítězil na mistrovství ČSR 15ti-letých a časem 50,7 s ustavil nový národní rekord své kategorie. Byl tak prvním svitavským národním rekordmanem.
V roce 1976 skončily ženy ve II. lize na druhém místě, muži pak vyhráli KP a znovu postoupili do ligy. Pokračují medailové žně jednotlivců, zlato z mistrovství ČSR 18ti-letých přivezl talentovaný dálkař a pozdější trenér Josef Jindra.
Dvacáté výročí trvání atletického oddílu ve Svitavách nebylo nejveselejší, ženy i muži spadli z II. NL do krajského přeboru.
Rok 1980 byl významný díky rekonstrukci dráhy a sektorů. Za obrovského nasazení především Jiřího Brýdla a Jiřího Zámečníka s pomocí mnoha brigádníků - atletů se podařilo udělat ze svitavského stadionu jeden z nejlepších ve Východních Čechách. Škvára na dráhu byla přivezena ze Žiaru nad Hronom a sektory získaly japexový povrch.
V roce 1984 se ve Svitavách konalo mistrovství ČSR žactva. Domácího prostředí skvěle využil talentovaný středotraťař Jiří Mach, který zvítězil v běhu na 800 m.
Ženám se povedlo v sezoně 1986 postoupit opět do ligy, muži sice zvítězili v KP, ale následná kvalifikace byla bez úspěchu. Jednotlivci nepřestávali vozit medaile z KP ani z mistrovství ČSR a ČSSR. Dlouhodobě se prosazovali zejména mladší dorostenci Daniel Šebek (400 m), Jiří Štulpa (400 - 1500 m) a Jiří Mach (800 - 1500 m). Mach rovněž zvítězil v prestižním Běhu Rudého práva. Jeho slibnou kariéru zastavily problémy s kolenem, ale již v mladém věku dosahoval kvalitních časů (800 m v 17ti letech za 1:55,9 min, 1500 m v 16ti letech za 4:02,4 min a 3000 m v 17ti letech za 8:56,1 min). Oddíl pořádal velké množství akcí a závodů pro veřejnost.
V roce 1987 měla svitavská atletika 199 členů. Ženy udržely I. NL, muži skončili třetí v KP. Podruhé se ve Svitavách koná mistrovství ČSR žáků.
V porevolučním roce 1990 postoupili muži do II. NL a ženy se udržely v I. lize. Prosazuje se 16letá talentovaná dálkařka a sprinterka Jitka Kubová, která vozí medaile z republikových mistrovství. V sezoně 1990 jí jen těsně unikla účast na MS juniorů. Její os. rekordy: dálka 607 cm venku a 628 cm v hale, 100 m 12,1 s 200 m 25,5 s, to vše v 16ti nebo v 17ti letech. Dále se daří i Petře Švancarové (os. rekord v dálce 604 cm).
V sezoně 1991 sice získaly medaile na mistrovství ČR a ČSFR jen dvě atletky, ovšem jednalo se hned o osm cenných kovů. Mj. vybojovala Jitka Kubová historicky první titul mistra ČR v kategorii dospělých za 612 cm v dálce (věkem však byla ještě dorostenka). Také Ivana Mayerová zvítězila v běhu na 1500 m v čase 4:47,85 min. Kubová si za své výkony vysloužila reprezentační dres, jejím trenérem byl Josef Jindra, dnes úspěšný manažer.
V sezoně 1992 muži málem postoupili do I. NL, ženy se udržely ve II. lize. Juniorka Jitka Kubová dále vozila medaile, mj. zlato z halového mistrovství ČSFR žen za vynikající výkon 628 cm. Prosadila se i cílevědomá běžkyně Anna Báčová, která získala stříbro na MČR žen v běhu na 3000 m (10:25,27 min). Reprezentovala v halovém dvojutkání ČSFR - Rakousko na 1500 m. Druhým rokem v reprezentaci působila Jitka Kubová, které unikl postup na MS juniorů o 2 cm, k účasti na OH v Barceloně jí scházelo 12 cm.
Následné období příliš důvodů k radosti nepřineslo. U atletiky ve Svitavách zůstali jen ti nejvěrnější a oddíl se potýkal s existenčními problémy. V roce 1993 ženy sestoupily do II. NL, o rok později muži spadli do oblastního přeboru.
Temné vody pesimismu rozčeřila v sezoně 1995 Anna Báčová, která na MČR žen vybojovala bronz v běhu na 10 km a den poté zvítězila v běhu na 5 km.
Bylo to opět Anna Báčová, která o rok později dosáhla významných úspěchů. V rámci zpestření přípravy zvolila závody v běhu do vrchu, kde se jí překvapivě podařilo kvalifikovat na mistrovství světa v rakouském Telfesu. Obsadila 46. místo mezi specialistkami. Veteránského MS se zúčastnil také vytrvalec Petr Tomanec, který v běhu na 25 km skončil 58.
Anna Báčová zvolila v přípravě běh do vrchu i v sezoně 1997 a vyplatilo se jí to - dokonce předčila všechny profesionálky a stala se mistryní ČR. Logicky se tak opět nominovala na MS v běhu do vrchu, které se konalo na domácí půdě - v Malých Svatoňovicích. Báčová obsadila skvělé třicáté místo. Na dráze pak hostovala v extralize za AC Pardubice. Veterán Petr Tomanec získal stříbro z MČR v běhu na 10 km, účastnil se rovněž veteránského MS v běhu do vrchu v Kitzbühelu a skončil 20. Prosazuje se také nadějné mládí, jako např. trojskokan Josef Marek ml., který skočil v roce 1997 15,24 m, či středotraťař Josef Vojtěchovský ml. (os. rekord na 800 m 1:53,50 min, na 1500 m 3:56,30 min, bohužel jeho kariéru zastavila nehoda na motorce). Poprvé na sebe svými výkony upozornila nadějná běžkyně Drahomíra Eidrnová, dnes reprezentantka ČR.
V roce 1999 se dařilo veteránce Ivaně Pešlové (roz. Mayerové), která získala dvě stříbrné medaile na halovém ME veteránů na 800 m (2:35,56 min) a 1500 m (5:03,14 min). Na venkovním veteránském MS pak byla 7. na 1500 m (4:48,37 min) a 16. na 800 m (2:23,76 min). Rozbíhala ještě českou štafetu na 4x400 m, která doběhla čtvrtá.
V sezoně 2001 družstvo žen nadále bojuje ve II. NL, zatímco muži již třetím rokem nemají své družstvo. Starší žák Mojmír Konůpka získal na MČR zlato v disku (51,83 m) a bronz v kouli (16,18 m). Reprezentoval ČR na MU se Slovenskem, kde vyhrál disk a byl pátý v kouli. Marně útočil na žákovský rekord ČR v disku.
O rok později bylo do KP znovu přihlášeno družstvo mužů a skončilo na pátém místě. Na sezonu 2003 však posílilo o hostující závodníky a obsadilo druhou příčku. Téhož roku Anna Báčová vybojovala bronz z MČR žen v běhu na 3000 m př. (11:02,87 min).
V sezoně 2004 to byla opět Báčová, kdo přivezl medaili z MČR. Obhájila bronz na 3000 m př. v novém oddílovém rekordu 10:58,60 min. Skončila ještě osmá na MČR v běhu do vrchu.
Svitavské ženy v roce 2005 prožily svou poslední sezonu. Ve II. NL skončily na poslední příčce a pro příští sezonu se již s jejich přihlášením do soutěže nepočítalo. Muži byli pátí v KP. Individuálního úspěchu dosáhla starší žákyně Zdeňka Petrilová, která na druhé olympiádě pro děti získala stříbro v dálce za 534 cm a byla tak nejúspěšnější atletkou Pardubického kraje.
V sezoně 2006 překvapila všestranná Anna Báčová bronzovou medailí z MČR v maratonu (3:07:42 hod). O rok později tento úspěch zopakovala (3:06:10 hod).
Sezona 2007 se vydařila talentované překážkářce Lence Dosedělové. Ta na MČR dorostenek získala stříbro v běhu na 400 m př. (63,86 s) a byla zařazena do reprezentace. Na MU do 17ti let se Slovenskem a Maďarskem doběhla druhá na 400 m př. a šestá na 100 m př. Vytvořila také dorostenecký oddílový rekord 63,71 s na čtvrtce překážek.
Rok 2008 byl radostný - Anna Báčová se provdala za běžce Josefa Krátkého a atletika ve Svitavách oslavila 50 let své existence. Během uplynulého půlstoletí se v oddíle vystřídal mnoho atletů a atletek, byly vybojovány desítky medailí z republikových mistrovství, přišly úspěchy i neúspěchy, avšak oddíl bez problémů funguje dál ....